Právě nakupujete za zvýhodněné ceny!

Manhunt - recenze

Autor: Filip Dočekal, 02.08.2007 13:45, zobrazeno 4571x

Manhunt - recenze U Rockstaru vždy dělali hry trošku jinak než všichni ostatní. Vzpomeňme na dlouhou sérii GTA, která nám ukázala co to je simulátor zločinu. Ale jejich poslední kousek Manhunt můžeme směle zařadit mezi tituly, které jsou jakékoli jen ne normální. Simulátor zločinu v podobě zmiňovaného GTA byl zřejmě podle vývojářů málo brutální, přece jenom zkopat babičku s taškami jen tak pro srandu králíků není nic extra, že? Jisté je, že jedna či více hlav ve studiu měla rozhodně ještě mnoho daleko brutálnějších návrhů, které aplikovala na nebohých spolupracovnících tak dlouho, až celí zmlácení svolili s použitím těchto nápadů v budoucí hře. Nu a tímto kouskem je právě Manhunt.

Jestliže můžeme označit GTA jako simulátor pouličního zločinu, pak si dovolím označit Manhunt jako simulátor takříkajíc sousedské nevraživosti, kterážto vždy ústí do brutálních vražd. Ono slovo „sousedské“ není až tak vhodné, protože se jedná o imbecilní, vypatlané a dutomozkové vězně, kteří jsou umístěni v jednom docela povedeném nápravně výchovném zařízení, zdatně šetřící peníze nás daňových poplatníků za popravy, jelikož se chovanci nakrásně vybíjejí sami mezi sebou. Ale nebudu předbíhat, brutalita si stejně dříve nebo později najde každého z vás, tudíž prozradím, jak to všechno vlastně začalo.

Zajisté rádi se vžijete do role bodrého chlapíka jménem James Earl Cash, který díky své pochybné (to je ještě dost slabé slovo) minulosti obdrží volňáska na povinné očkování smrtícím jedem (opravdu to není elektrické křeslo). Jenže se neprobudí v pekle jak doufal, nýbrž v něčem daleko horším. James je sice kriminálník od pohledu, ale není to magor. Tím je totiž vládce uzavřeného města (tedy toho co z něj zbylo), který si v něm porůznu nainstaloval průmyslové kamery přes které si veškeré dění natáčí na video.
 
Ono by se asi nic moc zajímavého před kamerami nedělo, kdyby náš milý a úchylný rejža nepostrkával věci tím nejhorším možným směrem. Tu poradí jedné bandě skinheadů, že za rohem je menší skupinka pankáčů, kteří o skinech šíří tuze nepěkné věci. Za chvíli je z punkerů také hromádka tuze nepěkných věcí. Prostě štve zkrachovalce a pobudy ve své městské věznici proti sobě a velmi se pak baví krvavými jatkami, které vždy nastanou, když dva odlišné názorové proudy jeden druhému vtloukají (a to doslova) do hlavy své stejně zvrácené představy o společném soužití.

A co čert nechtěl, právě James se rejžovi zalíbil o něco více než ostatní, tudíž ten si jeho pobyt náležitě vychutnává a hlavně natáčí. Nejdříve mu pěkně popíše jedinou problematiku života zde, totiž jak ze skrytu zabíjet, načež James zadusí igelitovým pytlíkem prvního nebožáka (teď již nebožtíka), druhého uškrtí ostrým drátem a třetího umlátí „bejsbolkou“, čtvrtého rozseká sekáčkem na maso a pak mu ještě usekne hlavu, kterou hodí po dalším, jemuž se rozstříkne jeho hlava po přímém zásahu brokovnicí.

Hnusné že? Ovšem všechno výše popsané vidíte z pohledu kamer, které snímají masakr z ptačí perspektivy zavěšené přímo nad krvavým představením. Ano, to jsou právě oblíbené videoklipy , které tolik miluje zvrhlý režisér. Od těchto nechutností se odvíjí jediná náplň hry a tou je vyvraždění nejlépe všech nepřátel v každé z dvaceti úrovní. O nic jiného zde nejde, nic jiného nehledejte. Váš úkol je jasný a instinktivně jednoduchý - přežít! Ale abyste naplnili tento základní lidský pud, musíte pochopitelně zprostit života ty druhé.

Boj tváří v tvář, zejména při pozdější několikanásobné přesile pobudů, je jasná paní s kosou, tudíž musíte využívat velkého množství tmavých zákoutí a rohů, kde nejste pro ostatní vidět. Stačí pak již jen chvíli posečkat a na procházejícího kriminálníka vystartovat ze zálohy. Nápomocen je i radar, jenže mu moc nejde nahlížení za roh, tudíž spíše odhalíte nepřítele sami výklonem zpoza rohu, než spoléháním se na radar. Následné zabíjení je velmi věrně animováno, jak jsem ostatně uvedl v tom nechutném odstavci výše, a jistě vás rozmanité animace pro každou zbraň tak trošku vyvedou z míry. Něco podobně přesvědčivě brutálního jsme ještě ve hrách asi neviděli.

Na rozdíl od přesvědčivého vizuálního zpracování je silně cítit absence nějakého většího příběhu, či děje. I když se mise vesměs snaží motivovat hráče různými úkoly, téměř vždy se budete pouze dlouze ukrývat a krátce vraždit. I když existují světlé výjimky, kdy eliminujete nepřátele skrze jeřáb s elektromagnetem, kterým spouštíte a vytahujete starou ledničku, provázíte halasného opilce hřbitovem, či střílíte po protivnících ze skrytu ve stylu The Getaway.

Umělá inteligence pobudů není nijak oslnivá, nicméně musela být zjednodušena kvůli hratelnosti. Jak jinak si vysvětlit situaci, kdy ve stínu zabušíte do zdi, tím přilákáte pozornost „lovce“, který stojí dva metry před vámi, kouká do stínu kde se skrýváte a přece nic nevidí. Audiovizuální zpracování se skvěle hodí k tématu, grafika je detailní, ponurá a mlhavá a vše doprovází temná jednoduchá hudba a zejména sprosté hlášky nepřátel. Co se grafické a zvukové stránky týká, je vše na jedničku. Jediným neduhem tak zůstává absence složitější příběhové linky, kterážto se smrskla na jednoduché „přežít“ a striktní linearita občas zavánějící stereotypem. Manhunt ale není nijak krátký, většina z dvaceti misí zabere zhruba půl až hodinku času.
Když se vám povede nebýt odhaleni a tiše zabíjet, po konci úrovně obdržíte za odměnu několik hvězdiček, které vám dle svého počtu zpřístupní několik bonusových artworků a hlavně cheatování, kteréžto jinak není možné. Jestliže se vám vždy v pěti úrovních za sebou podaří dosáhnout minimálně tříhvězdičkového ratingu, zpřístupní se vám jedna z kvarteta dalších bonusových úrovní. Manhunt také podporuje i v PAL verzi headset. Mikrofon Manhunt samozřejmě nevyužívá, ale do headsetu vám pak režisér brouká své pokyny (James má za uchem naslouchátko) a ostatní ambient pak zní klasicky z reproduktorů.

Manhunt je určitě jedna z nejbrutálnějších a nejnásilnějších her dosavadní historie. Má skvělou prezentaci, výborné audiovizuální zpracování, ponurou a zlou atmosféru a nejlepší animace zabíjení co můžete vidět. Dál už ale nic „revolučního“ nečekejte. Pořádný děj by pohledal a neustálé skrývání s odpravováním nepřátel může časem nudit. Manhunt je opravdu jen a pouze o zabíjení a vraždění. Kdo v něm nic jiného hledat nebude, ten se jistě zabaví královsky, ale kdo chce akci se smyslem a duší, ten v Manhuntovi zalíbení nenajde.

Hodnocení: 7/10

Autor: Michal Jonáš

Průměrné hodnocení
2,46
Ohodnoťte jako ve škole
1   2   3   4   5  
Příspěvky do diskuze můžete přidávat po přihlášení!