Právě nakupujete za zvýhodněné ceny!

Pacific Fighters - recenze

Autor: Filip Dočekal, 23.07.2007 08:19, zobrazeno 5397x

Pacific Fighters - recenze Pearl Harbor, Midway či Okinawa se staly těžkými místy bojů v průběhu 2. světové války. Bitva o nadvládu nad Pacifikem se odehrávala jak na souši a na moři, tak i ve vzduchu. Komplexní a rozsáhlý letecký simulátor Pacific Fighters se zaměřuje právě na vzdušné boje té doby. Na vlastní kůži tak můžete okusit nálet na Pearl Harbor a to rovnou za obě strany! 
 
Téma 2. světové války dnes patří možná mezi jasně nejprofláklejší zdroj námětů pro počítačové hry. Nespočetná záplava strategií, stříleček a simulátorů jako by ani nebrala konce. Inu není se co divit, protože historie je ráda tajemná a ta vojenská ještě více. Zajímavé, že osobně bychom válku asi nikdy nechtěli prožít, nicméně nás na druhou stranu tak moc fascinuje. Ti stateční hoši ochotně pokládající své mladé životy na oltář lepšího života svých následníků, srdceryvné příběhy utrpení a hrdinství a fascinující taktické zvraty, nenechávají stále a pořád snad žádného fanouška historie chladným. Kromě stohů literatury a terabajtů www stránek na internetu patří do bohaté pokladnice válečného zboží i počítačové hry.

Nás ale bude zajímat pouze jedna kapitola válečnictví a tou je letecká válka. Znalci jistě okamžitě nadhodí výborný IL-2 Šturmovik, který zdařile přibližuje vzdušné boje na východní frontě. Takže Šturmovika jsme si připomněli, ale proč ho sem vytahuji? Hnedle vysvětlím. Stačí totiž, když zapnete svoji jistě bujarou fantazii tentokrát trošku jiným směrem, než když vidíte vnadnou blondýnku s výstřihem větším, než plán na výrobu ubrusu v magazínu Šijeme & Pleteme. Představte si Šturmovika nad Pacifikem. Nic? Představte si Šturmovika s obřími flotilami bojových plavidel, nekonečnými dálavami modrých oceánů, osamělými atoly a hlavně letadlovými loděmi. Když si místo východoevropských letounů do předchozí věty dosadíte japonské a americké námořní letouny, jste doma!

Pacific Fighters je totiž letecký simulátor, který právě z úspěšného Šturmovika vychází. Na jím rozvinutý herní koncept nabaluje tentokrát téma letecké války v Tichomoří mezi Spojenými státy a Japonským císařstvím. Můžete bojovat za Japonce i Američany, můžete pilotovat stíhačky, střemhlavé letouny, velké bombardéry i obojživelná letadla. Vůbec letadlový park je velmi obsáhlý, čítá několik desítek strojů obou válčících stran a navrch několik britských. Styl uživatelského rozhraní je prakticky totožný se Šturmovikem, proto jej nebudu rozvádět. Daleko zajímavějším se jeví užitečná encyklopedie vojenské techniky používané zúčastněnými státy v Pacifiku, která zároveň slouží jako seznam pilotovaných letounů. Naleznete tu kromě letadel i pozemní techniku jako tanky, vozidla a hlavňové zbraně, tak i námořní lodě, které ve hře vystupují jakožto reálná plavidla používaná oběma stranami. Lodě zde nejsou jen pro dokreslení atmosféry nebo pro oživení prostředí, nýbrž v Pacific Fighters hrají jednu z hlavních rolí.

Můžete totiž před začátkem akce vzlétnout z letadlové lodi a po splnění rozkazu na ni opět přistát. Pravdou je, že tyto úkony jsou hodně obtížné, však taky v reálu je přistání na letadlové lodi jeden z nejriskantnějších manévrů s letounem vůbec. Tradičně velmi široké nastavení obtížnosti reflektuje i tyto specialitky, takže letečtí nováčci mohou vzlet a přistání na letadlové lodi spolu s mnoha dalšími parametry vypnout a startovat rovnou ze vzduchu. Právě nováčkům je určen tréninkový režim, který pomocí videí stylově upravených do falešné podoby černobílého filmu přibližuje nejtěžší letecké figury, včetně manévrů na letadlové lodi. Poté si jistě vyberete z mnoha samostatných misí, které nabízejí bojové úkoly na moři i ve vzduchu. Pro letecké profíky je určena dynamická kampaň, která sleduje vaši kariéru jakožto budoucího leteckého esa. Zde postupně plníte rozkazy a bojujete jako řadový pilot ve službách amerického či japonského námořnictva. Stát se můžete stíhačem, pilotem bombardéru, ale třeba i palubním střelcem nechvalně proslulého B-29, který svrhl atomové bomby. Kampaní je povícero, kdy záleží na typu letounu (stíhač, bombardér) a přirozeně i na zvolené straně. Mise jsou dynamicky generované, což znamená, že nikdy vám nebude nabídnuta již jednou absolvovaná, protože se prostě vygeneruje náhodně další. A když vás omrzí bohatá nabídka úrovní v předchozích režimech, jistě nepohrdnete ani zabudovaným editorem misí vlastních.

Ovládání používá snad skoro celou klávesnici, proto hra obsahuje i stručnou příručku obsluhy ve formátu .pdf, kterou si vytisknete a mapování kláves máte přehledně stále před sebou. Pro vlastní pilotáž se ale daleko lépe hodí letecká páka, se kterou je řízení daleko citlivější a přesnější. Testovaný review kód byl rozdělen na dva nabité disky, však si Pacific Fighters při instalaci zaberou přes 1 GB diskového prostoru. Navíc hra korektně nefungovala při instalaci do jiné než předvolené složky. Ovšem nic zásadního, rozmary si užijete daleko více při vlastním letu, než u nekvalitního instalátoru. Při povolené míře obtížnosti se pak stává například ze vzletu z lodi malý rituál. Nejdříve musíte počkat, až odlétnou piloti narolovaní před vámi, přece jen vzlet s uraženými křídly na krátké palubě není doporučován ani Japonci se sebevražednými sklony.

Nahození motoru je dílem okamžiku, jenže kromě správného nastavení klapek, křidélek, slotů a dalších serepetiček musíte navíc správně brzdit a zároveň zvedat výkon. Pak už stačí jen odbrzdit, maximalizovat otáčky a vzletět. Jednoduché, že? Taky se mi to zdálo banální, jenže nedokážu pochopit proč vždy, když udělám vše podle letového řádu, tak skončím těsně před lodí ve vlnách a ne ve vzduchu, jak bych správně předpokládal. Tím chci říci, že jen samotné cvičení správných pilotních technik je slušná zábava, protože po zvládnutí těchto procedur je další pilotáž a hlavně boj ve vzduchu daleko jednodušší.

Výbornému dojmu ze simulace kromě komplexního řízení napomáhá i výborné grafické zpracování. Zejména skutečné kokpity letounů jsou téměř fotorealistické, včetně animovaných přístrojů a je z nich vidět stejně špatně, jako ve skutečných letadlech s ostruhou či kolečkem pod směrovkou. Modely letadel jsou také velmi slušné, pouze krajina pod nimi je mírně stereotypní s kapánek potlačenými detaily. Aby ne, když většinu okolí tvoří jednotvárné moře, to pak je pilotův zrak doslova polaskán alespoň malým „atůlkem“ vespod, či sevřenou formací bojových plavidel tamtéž. Když pak vidíte tu malinkou tečku pod sebou, což má být prosím vaše místo přistání, dokonale si uvědomíte, proč Japonci tolik milovali kamikadze.

Nemuseli se totiž přistáním vůbec zabývat, což byl jistě důležitý taktický prvek, protože pilot takového letadla se nemusel zbytečně stresovat z náročného a nebezpečného přistávacího manévru, nýbrž se mohl dokonale uvolnit a v klidu provést sebeobětování. Když už mluvím o tom sebeobětování, nutnou oběť pěknému vzhledu přináší snad i dnes vysoká hardwarová náročnost. Doporučené Pentium IV 2.4 GHz, 1 GB paměti a DirectX 9 kompatibilní grafická karta se 128 MB vlastní paměti hovoří za vše. A i při této konfiguraci se při větším počtu pohybujících se objektů na monitoru počítač také zadýchne. Nastavení grafických prvků je ale hodně velkorysé, takže hra se dokáže přizpůsobit i slabším strojům, nicméně vizuální požitek pak není úplně košer. Jestliže se vám i starý dobrý Šturmovik pěkně cukal, Pacific Fighters radši vůbec neinstalujte, protože jako prohlížeč statických obrázků si jistě dovedete představit lepší kousek software.

Pacific Fighters samozřejmě nabízí mnoho užitečných drobností jako je import vlastní hudby, pomalování letounu vlastními symboly, nebo 3D modely všech bojových strojů v encyklopedii. Nechybí samozřejmě ani multiplayer, jehož model je také převzatý z IL-2, nicméně online podpora mezi těmito hrami není kompatibilní. Bojovat můžete jak po intetnetu, tak po lokální síti, a to jak proti sobě v dogfightu, tak i v kooperaci. Unikátní funkce Šturmovika v podobě online kampaně ani zde nechybí, multiplayerové mise lze vytvářet i v editoru a to včetně sebevražedných „kamikaze“ úrovní. Autoři tedy po prvním východoevropském leteckém simulátoru dokázali, že ani jiné a vlhčí prostředí nic nezměnilo na jejich tvůrčím potenciálu a i když není Pacific Fighters úplně zbrusu novou hrou, nýbrž zdařilým klonem svého předchůdce, jedná se o špičkový a velmi komplexní simulátor letecké války v Tichomoří, který má potenciál zařadit se mezi nejlepší letecké hry z období 2. světové války. Podotýkám jen, že zaměření Pacific Fighters je hlavně na opravdové virtuální piloty, občasní „létači“ v něm tolik uspokojení asi nenaleznou, protože množství voleb, nastavení a požadavků na virtuální pilotáž může nováčky odradit. Prostě i v této hře platí „těžko na cvičišti, lehko na bojišti a vedro ve střelišti“. Letu zdar!

Hodnocení: 9/10

Autor: Michal Jonáš

Průměrné hodnocení
2,54
Ohodnoťte jako ve škole
1   2   3   4   5  
Příspěvky do diskuze můžete přidávat po přihlášení!