Právě nakupujete za zvýhodněné ceny!

Mirror’s Edge - dojmy z dema

Autor: Filip Dočekal, 01.12.2008 15:13, zobrazeno 3333x

Mirror’s Edge - dojmy z dema Málokdy, no spíše skoro vůbec, si nezahraju nějaké demo vícekrát, ale Mirror’s Edge je výjimka, protože je to přátelé zkrátka chytlavé a na zážitek i pěkně realistické. Plnou verzi mám slíbenou na recenzi, tož jsem již teď zvědav, jak se celá hra po delším zážitku nakonec vyvine. Do prodeje by se Mirror’s Edge měl dostat kolem poloviny listopadu.

Měl jsem původně obavy, jak zvolený koncept pohledu z první osoby a složitého balancování na střechách mrakodrapů bude fungovat, nota bene, když je v této hře klíčové dobře vidět kolem sebe. Ale funguje to skvěle, navíc je zvolená kamera hodně realistická, protože i díky tomu, že mnohdy uzříte své boty, nohy i ruce, připadáte si, jako byste se pohybovali vy sami a nikoli jen nějaká postavička na obrazovce.

 

Hlavní hrdinkou je šikmoočka jménem Faith, která pracuje na hraně zákona jako nelegální runner (běžec). Běžci jsou vlastně hbití kurýři, kteří pro odboj a další zájmové skupiny brojící proti zkorumpované a hlídané společnosti přenášejí rozličné zásilky, což je skoro jediná trochu bezpečná cesta ve městě, kde vládní síly kontrolují prakticky úplně všechny a všechno. Faith je právě takovým kurýrem-běžcem, což jí propůjčuje hodně zajímavé a rozmanité pohybové a bojové možnosti, normálním smrtelníkům nedostupné.

Trošku se v tomto stavu bojím o různorodou náplň hry, protože kromě občasných soubojů na blízko i na dálku s bezpečnostními složkami, Faith má za úkol pouze běžet jako Lola a přitom se vypořádávat s mnoha různými překážkami, aby v cíli svého úkolu byla co nejdříve. Zřejmě se tedy dočkáme i několika časově omezených misí, nicméně v demu máte na všechno času dostatek, byť vás váš mentor na vysílačce stále povzbuzuje vpřed. Jeden z režimů hry ale bude i time trial, kdy si střihnete na čas určitou pasáž z kampaně a výsledné časy doběhnutí si pak budete moci porovnat s ostatními.

Pohybových možností je v Mirror’s Edge požehnaně a moc pěkně se na ohebnou Faith dívá, skoro jako na podobné řetězení pohybů Altaira v Assassin’s Creed. I zde je všechno, tedy pokud budete včas mačkat příslušná tlačítka, příkladně navazující, ovšem ovládání už je proti zmíněnému vrahounovi o něco jednodušší a řekl bych i intuitivnější. Faith obsluhujete hlavně analogem, přičemž delší běh znamená i postupné nabírání vyšší rychlosti. Dolním čelním tlačítkem pak vybídnete běžkyni k nízkým prvkům pohybu a horním zase k vysokým.

mirrorsedgescreen.jpg

To znamená v prvém případě např. poklek, nebo v běhu skluz v přikrčení, ve druhém zase přeskok, nebo šplh. Barevná tlačítka (ABXY) slouží prakticky jen k interakci jako jest otevírání dveří a k boji, který může opět navíc kombinovat i zméněná dolnohorní tlačítka. Včasným mačkáním tak vykouzlíte vlastně jeden plynulý pohyb, kdy se Faith mrštně jako kočka proplétá různými nástrahami velkých výšek města, kde se Mirror’s Edge odehrává. V demu to vysvětluje tutoriál, takže se Faith např. rozběhne a vyskočí z můstku na protější střechu, při dopadu se pro ztlumení nárazu překulí, doběhne k plotu, na který ihned vyleze a seskočí dolů.

Nato vyskočí na další střechu, v letu se chytne roury, po které přeskočí na další vedle, přeručkuje na římsu, odkud seskočí na visuté lano. Po něm sjede jako na kladce, ve vhodný okamžik seskočí do plachty pod sebou, sklouzne se pod zábradlí, aby v letu vykopla dveře a rovnou odkopla strážce za nimi. Tento celý postup vám zabere jen pár okamžiků, tedy v případě, kdy nikam nespadnete. To se samozřejmě může lehce stát, protože někdy je hlavně při seskoku do větší hloubky docela těžké chytit správné načasování dopadu, např, když se kloužete po tom laně.

Naštěstí to není zas tak fatální, po pár pokusech se určitě trefíte, ostatně jako já při zkoušení dema. Horší je spíše postřehnout, kam se máte dále vrtnout. Když je to pak v časové tísni, např. když jdou po vás vojáci, dost často jsem ve stejném okamžiku zahynul, protože jsem prostě do své smrti nepostřehl, kam mám dále jít, kudy vede další cesta. Normálně vám směr dalšího postupu naznačí stisk tlačítka, ale v některých pasážích to nefunguje. Je třeba se pozorně dívat na červeně zbarvené prvky prostředí, ale i třeba lyžiny vrtulníku s nepřáteli, které vždy značí další cestu, nebo směr postupu.

Grafika je ale hodně přesvětlená, musel jsem si stáhnout jas ve hře skoro na minimum, protože i ta červená se mi v záplavě bílých a krémových budov ztrácela. Jinak je ale hra hodně pohledná, byť prostředí je schválně výrazně barevné (používá se ale malá škála několika odstínů) a komiksově zjednodušené. Však jsou střihové scény vyloženě ve stylu komiksů a knižních ilustrací. Zatím tak Mirror’s Edge působí skvělým dojmem, když pohyb, na kterém zde záleží nejvíce, je krásně plynulý a dobře se ovládá. FPS pohled je zde skoro lepší, než jakákoli jíná kamera, dodává totiž větší pocit realismu. Pouze mám obavu, aby náplň “běžet-skákat-klouzat-bojovat” nebyla po chvíli stereotypní.

Z dema totiž hodně čiší pouze zaměření na pohybové eskapády po střechách domů a vlastně nic jiného Mirror’s Edge ani neslibuje. Jestli to bude ke smůle hry, se dozvíme až z plné hry. Nicméně zatím na první ochutnání můžu potvrdit, že Mirror’s Edge nenaplnil pesimistické prognózy o tom, že kamera z první osoby ve vztahu ke komplikovanému pohybu nemůže dobře fungovat. Ono to funguje navýsost dobře, o čemž se přesvědčí majitelé Playstation 3 a Xboxů 360 již 13. listopadu, počítačáři si musí počkat až na leden příštího roku.

Oficiální www stránka Mirror’s Edge v češtině (!) je zde.

Autor: Michal Jonáš



Průměrné hodnocení
4,00
Ohodnoťte jako ve škole
1   2   3   4   5  
Příspěvky do diskuze můžete přidávat po přihlášení!