Právě nakupujete za zvýhodněné ceny!

Mercenaries vs. Mercenaries 2 - díl 1.

Autor: Filip Dočekal, 01.12.2008 15:02, zobrazeno 3348x

Mercenaries vs. Mercenaries 2 - díl 1. Právě se mi dostala do rukou čertstvá líheň v podobě druhého dílu znamenité válečné střílečky Mercenaries, která vyšla na Playstation 2 a Xbox s přídomkem “Playground of Destruction” v roce 2005. První Mercenaries považuji vůbec za jednu z nejlepších akčních her na Playstation 2 a teď mi obě originálky včetně druhého dílu na Xbox 360 leží vedle sebe.

Jelikož bude asi málo recenzentů, kteří hráli první díl, nebo oba mohou mezi sebou přímo porovnat, pokusím se o přímé srovnání na těchto stránkách, protože určitě nebudu jen sám zvědavý, jak chlapci z Pandemic Studios na dvojce od dob originálu na předešlou generaci konzolí zapracovali. Měl jsem tu čest hrát nehotovou novinářskou demoverzi dvojky, která se mi zrovna moc nelíbila, a to jak po grafické stránce, tak i po té hratelností, kdy se od originálu mnoho nezměnilo.

 

O skvělém prvním dílu píšu ve starším příspěvku, pokusím se doma vyhrabat svojí starou recenzi psanou ještě pro dnes již neexistující herní server Gamecenter.cz, ale netuším, jestli ji mám někde archivovanou. Nicméně pojďme k přímému porovnávání.

První odlišnost značí změna vydavatelského domu, když to byli dříve LucasArts a nyní Electronic Arts. Díky tomu má dvojka alespoň počeštěný manuál, který ale oproti předchůdci již není barevný. Zatímco jednička je striktně offlinovou hrou s kampaní pouze pro jednoho hráče, nový druhý díl s podtitulem “World in Flames” se chlubí možností kooperace dvojice hráčů i multiplayerem také pro dva, ale bohužel pouze přes internet, rozdělená obrazovka se dnes již zkrátka nenosí.

Od dřívějška se vůbec nezměnili hlavní hrdinové, tedy vojenští žoldáci pracující pro soukromou organizaci, což považuji za jasné pozitivum. Pokud jste si v jedničce oblíbili určitý charakter, ve dvojce ho znovu najdete. Opět si tedy můžete vybrat z trojice postav: amerického černocha Chrise Jacobse, blonďatého švéda Mattiase Nilssona a britské černovlásky Jennifer Mui. Kromě vyššího “číra” Mattiase všechny postavy jen mírně zestárly, jinak jsou si velmi podobné. Týlovou podporu pak má na starost v obou hrách Fiona Taylor.

Co se týká ovládání a vůbec možností postav i prostředků, došlo jen k minimálním rozdílům od jedničky, přičemž se dá říci, že žoldáci i podruhé umí prakticky stejné věci. Z pohybových dovedností vojáci dokážou pouze skákat a přikrčit se a z bojových zase střílet, házet různé druhy granátů a mlátit pažbou v blízkém boji. Řízení vozidel je také shodné, včetně troubení na spřátelené jednotky, které na tento pokyn nastoupí do vozidla a pomohou vám v následné bitvě.

mercobaly.jpg

Jediný rozdíl tak spočívá ve způsobu opouštění vozidel, kdy v jedničce si můžete svobodně volit, jestli vystoupíte sami a spojence necháte v bezpečí prostředku, nebo vypadnete jako oddíl všichni naráz. Ve dvojce už takto řídit spolubojovníky nemůžete. Na druhou stranu nově přibyla druhá kamera, takže se nabízejí pohledy z odstupu za vozidlem, nebo z náhledu vlastních očí. Dalekohled i kapesní PDA počítač pro zobrazení mapy a přehled úkolů patří k výbavě obou titulů.

V jedničce je příběh posazen okolo vojenské hrozby v podobě komunistické Severní Koreje, na jejímž území se odehrává mnohonárodností válka, které se účastní dále ještě jednotky OSN, Číny, Jižní Koreje a ruské mafie. Dvojka je pro změnu umístěna do Venezuely, kde pomáháte místnímu boháči, jenž vás ale zradí a za své služby nezaplatí. Proto se vydáte na spíše soukromou válku proti tomuto samozvanému prezidentovi, kdy frakce představují spíše klany v rámci jedné země. Konkrétně se jedná o soukromou těžařskou firmu, armádu Venezuely a Číny, opět Spojené národy a místní piráty.

Osobně mi přijde pozadí jedničky na základě uvěřitelného konfliktu s více frakcemi o něco atraktivnější, než soukromé bojůvky ve dvojce, které nezasahují do globální politiky a zbytek světa moc nezajímají, na rozdíl od originálu, kde se odehrává vlastně mnohem širší konflikt. V herním rozhraní se ale nezměnilo lautr nic, tedy kromě jiné grafiky - obě hry ukazují radar (mapku okolí), zbývající munici a výbušniny, vydělané peníze a stupnici zdraví.

Ve dvojce přichází na řadu osvěžující prvek v podobě zásoby paliva, která supluje jakousi funkci platidla, takže navíc se objevuje ještě ukazatel aktuálního zbytku paliva v nádržích, které máte k dispozici. V dalším článku se pak blíže podívám na možnosti hry, grafiku a specifika ovládacího rozhraní obou titulů.

Oficiální www stránka druhého dílu je zde, jednička má již pouze produktovou stránku, ale na Wikipedii je informací dost.

 Autor: Michal Jonáš



Průměrné hodnocení
0,00
Ohodnoťte jako ve škole
1   2   3   4   5  
Příspěvky do diskuze můžete přidávat po přihlášení!