Právě nakupujete za zvýhodněné ceny!

Transformers - recenze

Autor: Filip Dočekal, 03.10.2007 15:41, zobrazeno 4610x

Transformers - recenze Jakkoli snímek na motivy již léta populární hračkářské série nepůsobí až tak odbytým dojmem a velice solidně vydělává, o herním přívažku se totéž říci bohužel nedá, tedy v tom prvním případě. Ovšem zde je to tak nějak čekané a bez překvapení. Akčních rychlokvašek se skřípěním zubů podporujících filmový průmysl je nespočet a stále se chrlí další a další. V případě Transformers je ale nálev ve sklenici docela hodně kyselý, i když zbylý obsah nechutná zas tak špatně.

Vzhledem k povaze filmu je prakticky neustálé bitkaření mezi dobrými Autoboty a zlou rasou Deceptikonů ještě vcelku pochopitelné, ale že se ve hře krom toho vůbec nic dalšího nekoná, již asi ne. Nejen zapálený filmový fanoušek a sběratel všech robotických stavebnic od Matella totiž na talíř dostane naprosto standardní a přímočarou porci stereotypních bojů, které jsou pouze obaleny jinou omáčkou. Sice si již na začátku můžete zvolit libovolnou stranu konfliktu, ale pětice úrovní za každou stranu je jen slabou náplastí na postupně přicházející nudu.

Alespoň že se podíváte do některých unikátních lokací a nemusíte projíždět a prolétávat dříve navštívená místa. Nicméně průměrně zdatnému komandýrovi zaberou obě kampaně jen několik málo hodin. Roboti jsou alespoň velmi dobře vybaveni rozličnými pohyby. Od skoku, přes krátký let, údery paží, až po hlavňové a raketové zbraně, které jsou ovšem méně účinné než pěstní domluva. Taktéž blesková přeměna na požádání do civilnější podoby (autíčko, vrtulník, atd.) je moc pěkně animovaná, tedy stejně jako běh i ostatní dovednosti.

Na Xboxu 360 také hra vypadá na mou duši k světu, poměrně rozlehlé povětšinou městské úrovně plné provozu a lidí jsou kompletně zničitelné. Sice vás často drsně zastaví neviditelná bariéra, takže se nikam neschováte, ale destrukce úplně všeho je hodně lákavá. Auta, keře, stromy, houpačky, budovy, lavičky a ještě mnoho dalších věcí se programově v několika stupních bortí a drtí. Podobně lze jakoukoli neukotvenou věc hodit na nepřítele a to včetně jeho samého. Pouze lidičky nelze prakticky zašlápnout, což hlavně v kampani ze ty zlé se ukazuje často býti mrzuté. Všudypřítomní poldové a při velkém raubíření i národní garda jsou totiž obtížná havěť a nedá se jich zbavit ani repelentem.

Je to ale daň za nižší přístupnost, protože od takového komerčního fláku nelze čekat řezničinu pro uhrovité mládežníky výše. Ať už se jedná o hlavní či vedlejší nepovinné rozkazy od velícího robota, v drtivé většině znamenají jediné: někam dojít a někoho, popř. něco zbušit, zničit, rozbít, tedy jednoduše řečeno v hantýrce mechů, rozmontovat na součástky bez pomocí nářadí. V krátkých prostřizích a hlavně při nahrávání každé mise jste laskavě informováni, jakým způsobem se předhozená scéna týká své filmové předlohy, se kterou samozřejmě úzce souvisí i zadání úkolů a většina lokací.

O laciné a stereotypní náplni kampaně a na druhou stranu výborné destrukci okolí jsem již mluvil, ale co ovládání? Pokud řídíte robota ve své materiální podstatě, je všechno v pořádku. Od volné kamery ze třetí osoby až po bojové výpady a kryt. Ovšem pokud změníte podobu na nějaké motorové vozidlo, budete mít rázem plné ruce práce neposedný stroj ukočírovat, protože jeho jízdní projev je hodně chaotický. A s aktivovaným nitrem je to ještě horší. Auto jede sice rychle, ale přespříliš smýká a má záludné chování zejména při zatáčení, za což by se mohla stydět i ta nejarkádovější autíčka.

Naštěstí se vzdušné prostředky pilotují výborně, takže získání pilotního průkazu je mnohem jednodušší, než autoškola. Trošku překvapivě zde ale zcela chybí jakýkoli další herní režim. Kromě zmíněné dvoudílné kampaně si dále již vůbec nic nezahrajete ani sami, ba ani s přáteli. Multiplayer roboti neznají a zklamání z velice krátké životnosti neuhasí ani stejně střídmá nabídka bonusů v podobě videí, artworků, obrázků a několika nových robotů. Kde je nějaké „Making of“ a nebo pořádná porce filmečků z vlastního spektáklu? Nikde, herní levoboček kašle na film a místo toho servíruje naprosto průměrnou várku všudypřítomných bitev pouze s dílčími obměnami prakticky až do brzkého konce hry.

Pokud s radostí sobě vlastní ničíte vybavení svého pokojíčku v naději, že se konečně jednou proměníte v angličáka, pokoj vám, hru si možná užijete. Ovšem v opačném případě raději jděte na film a nebo si svého opravdového robůtka kupte. S ním je to totiž o hodně větší zábava.
Autor: Michal Jonáš

Průměrné hodnocení
2,25
Ohodnoťte jako ve škole
1   2   3   4   5  
Příspěvky do diskuze můžete přidávat po přihlášení!